|
|
Legitimising the Launch of Humanitarian Intervention - A Case Study of US Politics Towards the Phenomenon of Humanitarian Intervention
Šabatová, Kateřina ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Suchanová, Angelika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem humanitární intervence v kontextu jeho procesu legitimizace zahájení. Konkrétně se pak zaměřuje na vztah americké domácí politiky vůči ospravedlnění zahájení humanitární intervence v zahraničí. Jejím cílem je pomocí třech případových studií zahájení humanitární intervence z oblasti Blízkého východu, vysvětlit a najít odpověď na otázku, jakými způsoby americká politika ovlivňuje vnímání americké společnosti pro ospravedlnění zahájení humanitární intervence v zahraničí. Analyzované případové studie jsou americká intervence v Libanonu 1958, v Iráku 1991 a neuskutečněná intervence v Sýrii. Případy z Blízkého východu jsou zvoleny kvůli panující hrozbě pro civilisty v této oblasti, která má potenciál se rozšířit i do dalších zemí. S využitím třech přístupů humanitarianismu, realpolitik a smíšených motivů, dále s pomocí diskurzivní analýzy vyhodnocuje argumenty a přístupy amerických politiků v daných případových studií a to, jak jimi bylo ovlivněno ospravedlnění dané humanitární intervence. To dává do kontextu s podstatou americké politické kultury a zahraniční politiky USA vůči Blízkému východu. I když téma humanitární intervence bylo zkoumáno mnoha autory, tato práce doplňuje již existují literaturu svým zaměřením na argumenty a postoje domácí americké politiky...
|
|
|
Nedostatečná legitimizace veřejných soutěží: Případ designu jednotného nátěru vozidel PID
Barta, David ; Witz, Petr (vedoucí práce) ; Plaček, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá nedostatečnou legitimizací veřejných soutěží. Jako hlavní případ je zde analyzována designerská soutěž na nové zbarvení vozidel spadající pod Pražskou integrovanou dopravu. V teoretické části bude uvedena obecná teorie okolo veřejných politik jako veřejných procesů za pomoci odborné literatury. Konkrétní teorie se budou týkat teorie legitimizace. Hlavním zájmem bude také představení ideálního modelu veřejné soutěže z hlediska teorie veřejné správy. V části praktické budou využity primárně kvalitativní metody, které by měly přinést stanoviska všech zúčastněných stran. Jednalo by se o jednopřípadovou studii. Jedním nástrojem budou rozhovory s aktéry. Dalšími bude mediální analýza, především článků, které se týkají tohoto tématu. Bude také provedena analýza oficiálních dokumentů, týkajících se tohoto tématu, které byly vydány úřady k soutěži. Klíčová slova: PID, veřejná soutěž, veřejné zakázky, legitimizace, projektová příprava, pravidla pro schvalování. Počet znaků: 74 291
|
|
|
Nuclear Iran Oversecuritized? The Politics of Benjamin Netanyahu's Speeches
Orossová, Eva ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce s názvem "Nuclear Iran Oversecuritized? The Politics of Benjamin Netanyahu's Speeches" se zabývá projevy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přednesenými v období od března 2009 do července 2015 na půdě OSN, před Americkým kongresem, americkou židovskou lobby AIPAC a před zahraničním publikem při různých významných příležitostech. Operuje se základním předpokladem, že jazyk není pouze neutrálním prostředkem komunikace, nýbrž může sloužit i pro účely dosažení politických cílů. Cílem práce je identifikovat jazykové prostředky kategorizace, legitimizace a sekuritizace, s jejichž pomocí se Netanjahu snažil přesvědčit mezinárodní společenství o neodkladnosti a existenční povaze hrozby íránského jaderného programu a dosáhnout tak jeho likvidace, případně tvrdých postihů za porušení sjednaných dohod. Kromě analýzy lingvistických prostředků sekuritizace se práce zaměřuje také na celkový kontext, zejména pak na úspěšnost Netanjahuových projevů, povahu íránského jaderného programu a dopad jeho existence na situaci na Blízkém Východě.
|
|
|
Legitimizace práva v pojetí Jűrgena Habermase a Niklase Luhmanna
Mucala, Václav ; Šamánek, Jan (vedoucí práce) ; Grznár, Miroslav (oponent)
Předmětem této práce je srovnání sociologických teorií Niklase Luhmanna a Jürgena Habermase, specificky ve vztahu k právu a především způsobu, jakým dostává ve společnosti svého ospravedlnění. Základní odlišnost obou přístupů vyplývá z rozdílného systémového pohledu. Jürgen Habermas si ponechává koncept otevřeného systému, což ho vede k úsilí o vysvětlení práva především jako institucionalizace komunikativní racionality v rámci žitého světa. Niklas Luhmann naopak přechází k uzavřenému systému a charakterizuje právo jako instituci, která žije svým vlastním životem a je vůči sociálnímu okolí normativně uzavřena. Srovnání na ose legitimity práva se v této práci též dotýká vztahu obou teoretických konceptů k právnímu positivismu a přirozenoprávním teoriím. Sociologie práva Jürgena Habermase má blíže k přirozenoprávní teorii a autopoietické právo v podání Niklase Luhmanna má blíže k právnímu positivismu. Oba autoři mají výrazně odlišný přístup k problému racionalizace práva, ale oba překládají procedurální koncept jeho legitimizace. V této práci je navíc ukázáno, že Jürgen Habermas se ve svém pojetí práva později přiblížil k Luhmannovým konceptům, což naznačuje, že s jistou dávkou tolerance je možné najít společnou řeč obou teorií.
|
|
|
Rámcování izraelsko-palestinského konfliktu v českých médiích
Houšková, Lenka ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje rámcování izraelsko-palestinského konfliktu v českých denících v letech 2012 a 2014. Prezentuje koncept rámcování, jeho vztah ke konceptům nastolování agendy a primingu, dále proces rámcování, způsoby identifikace rámců v textu a typologii rámců. Následně nabízí přehled vývoje izraelsko-palestinského konfliktu, přičemž je pozornost věnována i vztahu České, respektive Československé republiky vůči Izraeli a Palestině. Druhá kapitola se věnuje také vybraným výzkumům rámcování izraelsko- palestinského konfliktu. Popisuje vybraných šest zahraničních výzkumů a jeden výzkum z českého prostředí. Největší pozornost je věnována jejich závěrům, zejména sadám rámců. Dalším důležitým výstupem jednoho z popisovaných výzkumů jsou způsoby legitimizace a delegitimizace stran konfliktů. Ty jsou spolu se sadami rámců využity v kvantitativní analýze zaměřené na výskyt těchto předdefinovaných rámců v denících MF Dnes, Lidové noviny a Právo a na způsoby legitimizace a delegitimizace činů a postojů jak izraelské, tak palestinské strany konfliktu. Analyzovaná období podzimu roku 2012 a léta roku 2014 jsou spjatá jednak s vojenskou operací Pilíř obrany a hlasováním ve Valném shromáždění OSN o statusu nečlenského pozorovatelského státu pro Palestinu, tak s vojenskou operací Ochranné ostří, která měla...
|
|
| |
|
|
Female characters as a medium of male authorities in Arthur Miller's The Crucible and William Golding's The Double Tongue
Beránková, Anna ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Cílem této práce je analýza způsobů jakými jsou ve známé novele The Double Tongue Williama Goldinga a hře Arthura Millera The Crucible ženské charaktery využívány mužskými postavami k dosažení jejich ambicí. Ačkoliv jsou tato díla zasazena do rozdílných historických období, obě rozvíjejí téma zneužívání patriarchální společností determinovaného podřízeného postavení často mladistvých dívek mužskými autoritami. Interpretace obou literárních děl se opírá o historické a sociokulturní studie zabývající se danými obdobími a o díla literárního kriticismu. Na základě srovnání obou literárních děl tato práce prezentuje abstrahované prvky, které jsou zásadní z hlediska jejího tématu, a které spojují obě díla. První díl teoretické části této práce poskytuje čtenáři stručný přehled týkající se autorů, a to se specifickým zaostřením na historické okolnosti, které ovlivnily znik a obsah diskutovaných děl. Druhý díl teoretické části se soustředí na historický a sociokulturní kontext období, ve kterých se odehrávají příběhy porovnávaných děl. Poslední díl teoretické části se zabývá postavením žen v jejich vlastních společenstvích. Praktická část následně ilustruje diskutované jevy na daných literárních dílech. Tato část se vyjadřuje ke specifickým podobnostem a upozorňuje na případné rozpory. Klíčová slova:...
|
|
|
Rámcování izraelsko-palestinského konfliktu v českých médiích
Houšková, Lenka ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje rámcování izraelsko-palestinského konfliktu v českých denících v letech 2012 a 2014. Prezentuje koncept rámcování, jeho vztah ke konceptům nastolování agendy a primingu, dále proces rámcování, způsoby identifikace rámců v textu a typologii rámců. Následně nabízí přehled vývoje izraelsko-palestinského konfliktu, přičemž je pozornost věnována i vztahu České, respektive Československé republiky vůči Izraeli a Palestině. Druhá kapitola se věnuje také vybraným výzkumům rámcování izraelsko- palestinského konfliktu. Popisuje vybraných šest zahraničních výzkumů a jeden výzkum z českého prostředí. Největší pozornost je věnována jejich závěrům, zejména sadám rámců. Dalším důležitým výstupem jednoho z popisovaných výzkumů jsou způsoby legitimizace a delegitimizace stran konfliktů. Ty jsou spolu se sadami rámců využity v kvantitativní analýze zaměřené na výskyt těchto předdefinovaných rámců v denících MF Dnes, Lidové noviny a Právo a na způsoby legitimizace a delegitimizace činů a postojů jak izraelské, tak palestinské strany konfliktu. Analyzovaná období podzimu roku 2012 a léta roku 2014 jsou spjatá jednak s vojenskou operací Pilíř obrany a hlasováním ve Valném shromáždění OSN o statusu nečlenského pozorovatelského státu pro Palestinu, tak s vojenskou operací Ochranné ostří, která měla...
|
|
|
The legitimization of non-intervention in Syria in the U.S. discourse: A discourse analysis of the selected Western speeches between 2011 and 2014
Vítková, Kateřina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Diplomová práce "Legitimizace neintervence v Sýrii v americkém diskurzu: Diskuze o vybraných západních projevech v letech 2011-2014" zkoumá diskurz prezidenta Spojených států amerických Baracka Obamy týkající se syrské krize. Zaměřuje se přitom na odůvodnění, kterými Obama vysvětloval nebo dokonce ospravedlňoval svůj neintervenční přístup vůči krizi v Sýrii v letech 2011-2014. Práce pracuje s hypotézou, že Spojené státy se při zdůvodňování neintervence v Sýrii vyhýbaly geopolitickému pozadí rozkolu v mezinárodním společenství ohledně možných řešení syrského konfliktu. Při legitimizaci vojenského "nezasahování" volily jinou strategii, například tzv. "downplaying" strategii, postupně vytyčovaly stále vzdálenější kritéria a zmírňovaly vyvstávající hrozby. K dosažení stanovených cílů práce využívá Narativní analýzy konceptu (NCA), kterou představil Shaul Shenhav. Narativní analýza konceptu zkoumá narativní koncept prostřednictvím významového příběhu, který se skládá nejméně ze dvou událostí. Analýza NCA do značné míry hypotézu potvrdila. Obamův diskurs se vyhýbal geopolitickému pozadí. Obama zmírňoval hrozby a stanovoval vzdálenější kritéria. Tvrdil, že režim Bashara al-Assada se zhroutí sám či že extrémisté v Sýrii nejsou tak silní jako byla Al-Káida. Také vytyčil jasnou červenou linii, která byla překročena a...
|
|
|
Unmanned Warfare: How Liberal Democracy Legitimizes Drone Attacks and Killings Abroad
Kocourek, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Csernatoni, Raluca (oponent)
Diplomová práce " and Killings Abroad" se věnuje pozitivnímu zobrazení využívání ozbrojených bezpilotních letounů tzv. dronů v představitelů administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy. Práce se opírá o konstruktivistické pojetí světa, v němž praktické společenské konání hraje významnou úlohu při vytváření konkrétní reality a faktů. Jazyk v tomto případě neslouží tředek pro objektivní deskripci skutečností, ale naopak pomáhá vytvořit takové skutečnosti, které daný aktér považuje za výhodné nebo žádoucí. Na tomto teoretickém základě staví následný výzkum, jenž identifikuje pětici legitimizačních prostředků, které představitelé Obamovy administrativy využívali k ospravedlnění zabíjení nepřátel pomocí bezpilotních letounů. Legitimizace využití této nejmodernější a v mnohých případech likvidaci vybraných nepřátel se opírá o klasickou dichotomii "my" a "oni", která se v tomto případě ukázala jako velmi flexibilní. Další prostředky se o tuto dichotomii opírají a dále přispívají k pozitivnímu vyobrazení dronů jakožto pokročilému, y přesnému nástroji k ími přívrženci. Práce je zakončena interpretací výsledků ve formě diskuze několika podnětů, které vedl potřebě legitimizovat útoky dron mimo válečné zóny.
|
host ::
RSS.